NÁBOŽENSKÁ FÚZE NAZÝVANÁ CAO DAI

V jižním Vietnamu vzniklo v r. 1926 náboženství (oficiálně uznáno francouzskou koloniální správou), které v sobě nese prvky z mnoha jiných, mnohem starších, náboženství světa. Založil ho Ngo Van Chieu, úředník francouzské koloniální správy, jemuž se zjevil tzv. Cao Dai, jakýsi vyšší duch = Bůh. Pověděl mu, jak na zemi již vyslal k šíření svých myšlenek různé prostředníky - Ježíše Krista, Mojžíše, Buddhu, Lao-ce, Konfucia či Mohammeda, kteří měli jeho učení lásky a spravedlnosti přiblížit jednotlivým národům a kulturám. Kolem těchto prostředníků se však vytvořily ke zděšení Cao Dai náboženské skupiny, mezi nimiž zavládla nenávist vedoucí až k válkám. Ngo Van Chieu tedy dostal za úkol šířit náboženství jediného univerzálního boha. V chrámech kaodaismu je zastoupen symbolem vševidoucího božského oka. Vždy jde o levé oko, protože Bůh je mužské podstaty, tj. jang, kterou reprezentuje právě levá strana (původ v čínské filozofii).

Dle vyobrazení v hlavním chrámu náboženství Cao Dai u Tay Ninh podepsali smlouvu s Bohem hlásající právě lásku a spravedlnost dle kaodaismu za lidstvo čínský revolucionář Sunjatsen, francouzský spisovatel Victor Hugo a vietnamský básník Nguyen Binh Khiem, kteří patří mezi hlavní světce, samozřejmě komě již výše zmíněných prostředníků. Další opravdu různorodou plejádu světců a tzv. svatých či osvícených duchů, kteří pomáhají živým, reprezentují např. Johanka z Arku, Napoleon Bonaparte, Winston Churchill, Vladimír Iljič Lenin, Julius Caesar, Louis Pasteur...

Poté, co se vlády na jihu Vietnamu chopil vítězný komunistický sever, došlo ke zkonfiskování majetku náboženství Cao Dai, mnoho představitelů této církve bylo uvězněno. Ovšem po uvolnění na konci 20. století došlo k navrácení majetku. V současné době má kaodaismus dle různých zdrojů 2-6 milionů stoupenců. Hlavním centrem je stále jižní Vietnam, chrámy kaodaismu však jsou už i v Kambodži či USA. Věřící vstupují do chrámu, které jsou taktéž mixem architektury stejně jako celé náboženství, v bílém rouchu, kněží a vyšší církevní hodnostáři v barevných rouchách a pokrývkách hlavy se symbolem vševidoucího oka. Barvy kaodaismu jsou 3 - žlutá (buddhismus), modrá (taoismus) a červená (křesťanství).

I když se kaodaismus může zdát neuvěřitelnou směsicí stylů a směrů, jeho úcta ke všem náboženstvím a cíl vytvořit "tolerantnější svět, kde se budou všichni lidé vidět navzájem bratry a sestrami" jsou v dnešní době motem, z kterého by si měli vzít příklad lidé bez ohledu na své vyznání.